1. (kam, kde) obracet se, otáčet se, zvl. na různé strany: jako že slepý obraczowaſſe se [čarodějník] hledaje, zda by mu kto ruky podal, aby ho vedl ComestK 260b (A 13,11 circuiens: točě sě BiblPad, ~Praž, obiehaje ~Ol) caecutiens, id est in modum caeci in circuitu se vertens; již dva jedno stášta, sotně se obracowſta…, do bárky sotně vstúpichu BawArn 3562; jako dveřě obraczugi sě na své stežeji, takež léní na svém ložci (loczy rkp) BiblOl Pr 26,14 (~Lit, obracejí sě ~Pad, ~Praž), vertitur; psi lva kúší v zadek…a lev se na ně ihned obrátí…a protož se obraczigie…, aby jeho tu psi kúsati nemohli CestMil 86b divertit se; že jako u veřejí dveřě sě obracugi, též život ctnostného člověka v nich [ctnostech] sě obracie HusVýklB 52b (~M, se obracejí ~N, ~T); často se i na onu stranu i na onu mece [nemocný] neb se obraczuge LékFrantA 36b se převrací; tak se obracugi [kněží], jako dveře na stežeji ChelčPař 160a; ║ každý jednorozený jest prvorozený, ale to sě neobraczuge ComestC 280a to neplatí obráceně
2. [o lidech] kde pohybovat se, přebývat, žít: Isachar, osel silný, obracuge sě na pomeziech BiblCard Gn 49,14 (obraceje sě ~Lit, přebývaje ~Pad, složiv se ~Praž) accubans; mohli by [neposlušní synové] i báti se hospodina, boha svého, všecky dni, v nichžto se obracugi na zemi BiblCard Dt 31,13 (~Ol, ~Lit, přebývají ~Pad, bydliti budú ~Praž) versantur; v jednom městě, točíšto v cierkvi svaté, obraczugi sě GestaB 135a quod sint in una civitate; a jest těch rot dvorových všudy plno, ješto tak mořie vieru vymyšlenými zlostmi…, ješto se obracugi v poběhlostech mezi křesťany ChelčSíť 39b; ║ protož nemalé mi otázky tesknost na mé mysli sě obracuge ProlBiblK 23b (1 ad Mach) v mysli se převaluje
3. [o něčem směřujícím] (kam) obracet se, měnit směr pohybu, často v opačný; [k východisku] vracet se: obraczige sě nebe v svéj okrúhlosti na každý den na své miesto BiblOl 2 Esd 4,34 (var. v. obracěti sě 3) cursus solis convertit in gyro caelum (volný překlad); vyšli sú ze všech tvrzí…a obracowachu se opět k nim [nepřátelům] BiblLit 1 Mach 7,46 (var. v. navracovati sě I/1) convertebantur iterum ad eos; dal si nám spasenie, jakož jest dnes, abychme sě neobracowali a nerušili přikázaní tvých BiblPad 1 Esd 9,14 (abychom sě nevracovali zase ~Card, ~Ol, abychom se neobraceli ~Praž) ut non converteremur (fig.); poněvadž k požívaní světla se táhnú [ptáci], obraczugi a radují se jemu KorMan 172a; ale kamenie se všecko zase na ně obraczowalo, kteří jsú je házeli PasKal M19a; ║ aby jmenovaného města nemíjeli [formani], ale aby skrze ně jezdili…jinudy s té silnice se neobracujíce CJM 4/2,217 (1480) se neodchylujíce; o silnici, kteráž se nynie do Krumlova z Přídolé obracuje ArchČ 8,103 (1472) se stáčí
4. k čemu, k komu, na co, v co obracet svou pozornost, zaměřovat se na něco n. někoho; v záporné konstrukci dbát, ohlížet se na něco n. na někoho: mluviti bude [Bůh] pokoj v ľudu svém a na svaté své a na ty, jižto sě obraciugiu k srdcu ŽaltKlem 84,9 (~Pod, BiblLit, ~Pad, ~Praž, již sě obraczugi v srdce ~Drážď, ~Ol, již obracijú v sirdce ŽaltWittb, již obráceni budú k srdci ~Kap) qui convertuntur ad cor jdou za hlasem svého srdce; aj, obraczugemt sě k pohanstvu EvOl 152a (A 13,46: tak i ost.) convertimur; neobraczuy sě ani tbaj na ženský blud HradMagd 45b; na to [na kázání] sě ničs neobraczugete WaldhPost 100a; kteréžť [věci] se samy v se obraczugi skrze múdrost Čtver 9a quae sunt in se…conversiva (fig.); aby se neobracoval [panovník rakouský] na naše ustavenie v Praze spolu ListářRožmb 2,11 (1438); nemáme se obraczowati ani na to dbáti, že lidé zlí prospievají na čas ze zlého do horšieho KorTrak e6a; aby…se na jejich [pánů] sliby neobraczowal AlchAnt 4a; na rady nejisté a zavedlivé se neobracovati ArchČ 6,116 (1467); ║ slova ta ‚světsky panovati‘ v předloženém artikulu položená k některakému zvláštniemu obyčeji panovánie… obracují sě ArchČ 3,403 (1433) vztahují se; když sú…viděli, že se jemu [sv. Pavlovi] nestalo nic zlého, obraczugice se k sobě praviechu BiblPraž A 28,6 (var. v. navrátiti sě¹ I/7) convertentes se vzpamatovávajíce se
5. k komu, k čemu [k bohu, k zákonu ap.] přiklánět se, duchovně se přichylovat; [o hříšníkovi vůči bohu] obracet se k někomu (zvl. pokáním): ktožť sě k němu [Kristu] u pravém srdci obraczugy ŠtítBarlB 181; Obraczowachu se…panny k věčnéj čistotě Frant 22b convertebantur oddávaly se čistotě; že mnozí se ještě skrze ni [modlitbu] obraczugi k milému bohu HusSvátB 175b; když se k bohu obracugete, bojovati budete proti světu, tělu a diáblu JakZjev 27a; aby nemohli se pochýliti nikamež od zákona božieho…k nižádným zákonóm jiným se neobraczugice ChelčSíť 40a; on [Kristus] hříšníky najvětčí, kteříž se k němu právě obraczugi, bratřími nazývá RokPostB 223; jestli že v celém srdci vašem obraczugete se ku Pánu, vyvrztež bohy cizie z prostředku vás BiblPraž 1 Rg 7,3 (navracijete li sě ~Ol, ~Lit, ~Pad, navrátíte li sě ~Card) si…revertimini ad Dominum; ║ počala sě [církev židovská] preč od Krista obracowati a se jemu protiviti VýklŠal 121b začala se odvracet
6. k komu, k čemu [božstvu], na co [na víru] obracet se k někomu n. nač, stávat se vyznavačem někoho n. něčeho: rozpravujíc křěsťanóm, kak sě pohanský lid na vieru obracigie BiblDrážď A 15,3 (var. v. obrácenie 5) conversionem gentium; Neobracugte se k modlám, ani bohóv dutých sobě učiníte BiblCard Lv 19,4 (~Ol, ~Lit, ~Praž, neroďte sě obraceti ~Pad) nolite converti; nebude li nám ukázáno, ež sú naši bohové (buo- rkp) praví a nefalešní, dnes sě obraczygem k Jezukristovi PasMuzA 619 convertimur; od židovské viery odstúpajíc na křěsťanskú sě vieru obraczowachu KristA 75a; ješto sě z pohanóv obraczugij ku Pánu BiblOl A 15,19 (~Pad, ~Praž) convertuntur; k modlám diábelským sě obraczowachu MatHom 206
7. [o hříšníku] obracet se, dávat se na správnou cestu, zvl. napravovat se, polepšovat se: bieše v ten čas lid rozmiešen, jedni sě obraczowachu a druzí blúdiechu KristA 49a; když věrní skrze své pokánie hřiech mučie a (abychom rkp) srdcem, mluvením, skutky sě obraczugy WaldhPost 113b; exhibe ukaž graciam milost remissionis odpuštěnie reversis obraczugicyem se, t. rozmýšlejícím se HymnUKA 30b
8. v co, v koho měnit se, proměňovat se; [o přírodní látce] přetvářet se, přecházet: v ženské tváři sě obracowachu [ďáblové] OtcB 61b vertebantur; uměli sě [kouzelníci] v dobytek obraczowati ComestC 144b se vertendi; když pak boha…miluji, jako sě veň obraczyge Aug 20a; obraczuge se [svět] jednak v sladké, jednak v protivné věci AlexPovB 259a; kteréžto [ovoce] se v ptáky obracuge CestMandC 115b; žehnánie jich…v zlořečenstvie sě obraczuge HusBludM 211b vertitur; že chléb v tělo obraċuge se a víno v jeho krev svatú KancJist 14; kterak se pitie a jedeme v náturu, to jest v přirozenie moči obraczuge LékFrantA 25a; kterážto [„černá krev“]…obracuge se v masitost LékSalM 349 convertit; když se jedna věc v druhú obracuge RokPřij 311a; sou ta těla [světců] od nich [šelem] snědena a obraczowali se jako jiný pokrm v těla těch hovad RokPostK 169b; ta modlitba [za „pikharty“] v hřích se obracuge BechMuz 150b stává se hříchem; stříbro živé jest materia síry, které se obraczuge v ni AlchLull 96
9. v jaké, v co [vlastnost] stávat se nějakým, nabývat nějaké vlastnosti: moře črné, jako by vyvřelo, v bielé se obraczowaſſe na rychlost TrojK 104a convertebatur; tvář jeho [Alexandra] poče se v bledost obraczowati AlexPovB 278a (proměnila se jest ~A, pod. ~C, ~O, ~T) pallescere…coepit blednout; že se v žlutost obraczuge [krev], z toho přirozenie přicházie, ješto latině slóve colera LékFrantA 95b (~Křišť) žloutne
10. k čemu, v co [v dobro, zlo ap.] (komu) obracet se, směřovat k něčemu (někomu), mít za následek něco (pro někoho): že těm, ješto milují boha, všecko sě obraczuge v dobré BiblDrážď R 8,28 (var. v. napomáhati) cooperantur obrací se k dobrému; dobrým to prospievá k dobrému…, ale zlým a hřiešníkuom se obraczugi ke zlému KorMan 143b; cum…inclita congregacio exortum inter nos dissidium in noxam animarum Christi sanguine redemptarum vergere dolenter conspiciat vzniklé mezi námi roztrženie k škodě duší Kristovú krví vykúpených obraczowati se žalostně vidí ProkPraxK 48a